Energetická transformace není jen otázkou technologií a energetiky. Dotýká se také bydlení, příjmů, fungování domácností nebo práce sociálních pracovníků. Právě proto se projekt STENEO snaží propojit výzkumné aktivity s organizacemi, které se těmto tématům věnují přímo v praxi. Spolupráce s aplikační sférou tak přináší nejen nové odborné poznatky, ale také nové možnosti využití ve výuce, výzkumu i při tvorbě konkrétních nástrojů. V rámci projektu byla uzavřena memoranda o spolupráci s organizacemi Re-set platforma pro sociálně-ekologickou transformaci, z. s., Bunkr o. p. s. a Sdružení nájemníků České republiky, z. s. Spolupráce s nimi probíhá v několika oblastech. Od publikování odborných výstupů přes výuku až po vývoj nových nástrojů pro sociální práci. Od výzkumu k řešení krize bydleníJedním z konkrétních výsledků spolupráce je rozsáhlá analýza věnovaná současné krizi bydlení. Na jejím vzniku se podíleli odborníci z několika organizací, mimo jiné Asociace pro mezinárodní otázky, Sdružení nájemníků ČR a PAQ Research. Publikace „Nájmy, energie, daně, dávky, veřejná výstavba: řešení krize bydlení existují“ upozorňuje na rostoucí finanční nedostupnost bydlení a na skutečnost, že nájemní bydlení, které by mělo představovat flexibilní možnost, se proměnilo v hlavní rizikový faktor příjmové chudoby u nízko a středně příjmových domácností v České republice. Publikace zároveň ukazuje, že řešení krize bydlení existují. Jejím cílem je nabídnout konkrétní možnosti, jak situaci zmírnit v krátkodobém horizontu. Na tento výstup navazují i další publikační aktivity, na kterých projektový tým dále pracuje. Zkušenosti z praxe míří přímo do výukySpolupráce s aplikační sférou se promítá také do výuky studentů. V květnu 2025 se v rámci předmětu Síťování a multidisciplinární týmy uskutečnila čtyřhodinová výuka vedená Mgr. Kateřinou Holou a Mgr. Veronikou Dombrovskou z organizace Re-set. Studenti navazujícího magisterského programu Sociální práce, specializace Sociální práce s rodinou, se věnovali energetické chudobě a jejímu dopadu na život rodin. Součástí výuky bylo také téma komunitní energetiky a možností, jak sdílet energetické přebytky s lidmi ohroženými energetickou chudobou. Na tuto spolupráci navázala v dubnu 2026 další dvouhodinová přednáška v rámci stejného předmětu. Zástupkyně Re-set Kateřina Holá a Veronika Dombrovská během dvou vyučovacích hodin přinesly studentům zkušenosti přímo z praxe. Digitální technologie v praxiVýznamnou součástí spolupráce s organizací Bunkr, o. p. s., je také hledání způsobů, jak efektivně využívat digitální technologie v komunitní práci. Akademičtí pracovníci a pracovnice FSS OU se zapojili do odborných konzultací a reflexe softwarového nástroje EVKA, který slouží komunitním pracovníkům k průběžné a responzivní evaluaci jejich činnosti. Na odborném setkání v prosinci 2025 proběhla diskuse zaměřená na možnosti využití tohoto nástroje při hledání komunitních řešení v situacích spojených s energetickou chudobou. Účastníci setkání sdíleli zkušenosti z praxe, identifikovali přínosy i limity které aktuálně software EVKA má ale také diskutovali možnosti řešení které mohou kolektivní způsoby přemýšlení přinášet. Výstupy z těchto konzultací a odborných diskuzí se staly podkladem pro přípravu odborného článku, který se zaměřuje na kolektivní způsoby v hledání řešení v kontextu energetické chudoby. Spolupráce tak propojuje výzkumné poznatky, zkušenosti z terénní praxe i zkušenost s digitální responzivní evaluaci komunitní práce formou software EVKA. Porozumění potřebám rodinVýsledky projektu se promítají také do odborných publikací. V lednu 2026 vyšel v časopise Social Inclusion (Jimp, Q2) článek „Becoming a ‘Good’ Father in the Context of Czech Social Work“, jehož autory jsou Barbora Gřundělová a Jiří Mertl. Článek se zaměřuje na to, jak jsou role otců ovlivňovány podmínkami, ve kterých rodiny žijí. Ukazuje, že nejisté bydlení, chudoba nebo nestabilní zaměstnání nejsou pouze individuální problémy jednotlivých rodin, ale souvisejí také s širšími společenskými a institucionálními podmínkami. Právě tento pohled je důležitý i pro STENEO. Energetická chudoba totiž nevzniká izolovaně. Souvisí s tím, kde a jak lidé žijí, jak stabilní mají příjem a zda mají přístup k dostupnému a kvalitnímu bydlení. Poznatky z výzkumu proto pomáhají lépe porozumět skupinám, které mohou být energetickou transformací zasaženy nejvíce. Výzkum zároveň připomíná důležitou roli sociální práce. Ta nemusí řešit pouze bezprostřední problémy jednotlivých domácností, ale může pomáhat také hledat cesty, jak reagovat na širší podmínky, které kvalitu života lidí ovlivňují. Závěry článku ukazují, že “dobré bydlení” není pouze technickou záležitostí, je to sociální potřeba, která ovlivňuje rodinné funkce, stabilitu příjmů i participaci ve společnosti. Tato témata přímo souvisí s cíli STENEO, jež zkoumá sociální dopady investic do energeticky účinného bydlení a navrhuje vhodná opatření s ohledem na sociální udržitelnost a přijatelnost pro obyvatele. Článek ukazuje, jak nerovný přístup k bydlení a práci ovlivňuje životní situaci rodin. Zjištění pomáhají lépe porozumět potřebám zranitelných skupin a hledat řešení, která propojují energetickou transformaci s podmínkami, ve kterých lidé žijí.
